Projet Evropu jde i s nejhorším autem Československa

INTERVIEW

Dříve to byla sanitka, pohřební vůz nebo prostě každá dodávka. Naše rodiče vozila do porodnice a mnohdy je také odvážela na tu cestu poslední. Škoda 1203 zvaná Dvanácettrojka, často také Dvanácsettroska se vyráběla od roku 1968 ve Vrchlabí a na čtvrt století ovládla československé silnice.

TEXT: PETR HOLEČEK FOTO: ONDŘEJ BAUER | 25. 2. 2022 | 3 MINUTY ČTENÍ

Představte tu vaši legendu.

Je to škoda 1203, rok 1969, s obytnou nástavbou domácí výroby. Pět míst na jízdu a tři až čtyři na spaní. Motor TAZ 1500 s pětistupňovou převodovkou, pohon LPG plus benzin. Spotřeba je 13 litrů plynu na 100 km a asi 8,5 litru, když jede na benzín. 

Jak jste se k autu dostali?

K vozu jsem se dostal úplně náhodou – všiml jsem si ji na inzerci roku 2017. Zavolal, a za týden jsem sedl na vlak a vyrazil z Klatov do Hranic na Moravě. Nikdy předtím jsem to neřídil, sedl jsem a jel. A dokonce jsem i dojel domu bez závady, asi 450 km. A to pro mě zbořilo všechny mýty o nespolehlivosti. 

Přes zimu proběhla kompletní rekonstrukce obytné nástavby, do které zatékalo a rozpadla se.

Musel jsem udělat kompletně novou konstrukci obytné nástavby, zateplení, elektriku a tak dále. Odstranila se koupelna, plno dalších zbytečností, aby bylo auto lehčí a bylo uvnitř více prostoru. A na jaře 2018 se poprvé vyrazilo. Lipno, 160 km... Kupodivu zase bez závady.

Další článek

Jaké jste podnikli další cesty?

Následovala v létě Itálie, cca 2500 km. Měsíc na to Chorvatsko. V roce 2019 byla delší cesta přes Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Bulharsko, Řecko do Turecka a zpět přes Slovensko domů. Celkem 5502 km. Rok 2020, Itálie mimo dálnice přes Alpy. A letošní rok jsme podnikli cestu do Albánie a zpět, cca 3800 km. Další sezóny jsou zatím s otazníkem, ale určitě bychom chtěli projet celou Evropu a ukázat, že nemusíte mít miliony na nové auto a jde to i s údajně nejhorším autem Československa.

Říkalo se ji Dvanáctsettroska…

Ano, každý povídá, jak je nespolehlivé, ale já s ním najel za 4 sezóny k dnešnímu dni přes 49000 km po výletech a projel celkem 16 zemí. Přejezdy hor do výšek přes 2000 nad mořem. Na východě jsme jezdili i mimo silnice, a překvapivě to i celkem dost projede. Díky výkyvným polonápravám vzadu. Bude to znít bláznivě, ale mě to auto přijde pohodlné. Cestovní rychlost – okresky 70 až 90 kilometrů za hodinu a po dálnici není problém jet i 110 kilometrů.

Závady spočítám na jedné ruce. Jednou defekt kola, rozbité stěrače, dvakrát prasklá hadice od chladiče, jednou prosakující spojková pumpa a jednou se mi rozletěla řemenice vodní pumpy. Vždy se všechno opravilo na cestě a pokaždé nás dovezla v pořádku domu. Je to auto, ve kterém se musí předvídat před každou zatáčkou či křižovatkou a pořád přemýšlet.

Jak se chová v hustém provozu?

Největší potíže ji dělají kolony ve městech, třeba v Istanbulu, kde se jelo celý den v kolonách ve vedrech a museli jsme mít chvílemi i otevřený kryt motoru, aby se to uchladilo. Bylo to peklo jako celá jízda tím městem, když na vás fouká 100 stupňů horký vzduch a z venku jde přes 40 a ještě k tomu musíte sledovat provoz, kde si každý jezdí, jak chce.

Jak se na vás tváří ostatní campeři? 

To auto vzbuzuje v lidech radost, lidi při cestě se usmívají, mávají, fotí si nás, a když někde zastavíme, většinou se hodně lidí zastaví a chtějí si povídat.

Co všechno má za výbavu?

V autě je tekoucí voda, venkovní sprcha, nádrž na vodu je z důvodu místa jen 12litrová, vozíme ještě kanystr. Dále nezávislé naftové topení, plynový vařič, dvě trakční baterie a solární panel. Záchod nemáme.

Máte facebookové stránky Dvanácetrojkou po světě. Jak byste je chtěli marketingově využít? 

Například pro rok 2020 jsme nechali vyrobit kalendáře z naší cesty do Turecka, které si mohl od nás kdokoli koupit. Letos to byly zase samolepky, které jsme rozdávali na cestách a nyní máme i plecháčky a hrnky s naším logem. Vedle Facebooku nás najdete i na Instagramu.